Produkce

Z bookletů zahraničních nahrávek, které se stávají našimi vzory skvělého a originálního zvuku, si vždy můžeme přečíst, že se o ně staral nějaký producent. Někdo, o jehož práci většina muzikantů u nás nemá příliš potuchy. Mylná bývá především představa, že je to osoba, jež se stará o finance. Nikoli. Producenta si k natáčení přizve buďto vydavatelství nebo přímo samotní muzikanti. Je to člověk, který nese v konečném účtování největší díl odpovědnosti za výslednou podobu (často i za úspěch a prodejnost) nahrávky.

V našem studiu se objevilo již několik producentů, takže následující úvahy vychází hlavně z mých vlastních zkušeností. V čem tedy spočívá práce producenta?

Producent je dávno před natáčením obeznámen s tvorbou kapely, jejich viděním hudby. Proto může již před samotným nahráváním, kdy se dotvářejí a připravují písně, zasahovat do jejich stavby, aranží i textů. To bývá pro muzikanty dobré, protože každý většinou potřebuje pro svoji tvorbu i onen nezávislý pohled zvenčí. Producent může ovlivnit i výběr skladeb, které se objeví na desce a většinou si už před natáčením utvoří představu o způsobu nahrávání i o tom, jak by měl výsledný zvuk celého alba vypadat. Tato práce je podle mého názoru vůbec tou nejdůležitější na celém vzniku desky, protože když jsou party už nahrané, většinou se s tím už nedá moc dělat. Po takovéto přípravě se pak přichází do studia, kde se hned na začátku rozvrhne a naplánuje průběh a způsob nahrávání se zvukovým inženýrem, a může se začít točit. Pro techniky studia je vždy velmi výhodné znát předem představu producenta a muzikantů, protože jí mohou včas a dobře přizpůsobit výběr prostoru, typ a polohu snímacích mikrofonů, způsob snímání, případně typy a použití efektů.

Zasahování jednotlivých producentů do samotného natáčení bývá velmi rozdílné. Některý nechává rytmus, cítění, intonaci atd., spíše na muzikantech a pouze hlídá to, aby energie a hudební výraz šly tím správným směrem, jiný si naopak ohlídá úplně všechno a z muzikantů při nahrávání udělá jakési 'dělníky', kteří se v rámci splnění předem zvolené představy řídí jeho pokyny. Další práce producenta přichází při tzv. postprodukci, což znamená práci s již natočeným materiálem. Při mixáži se samozřejmě upravují barvy nástrojů, poměr hlasitostí jednotlivých partů, jejich panoráma a efektování, ale také se mohou (v určité míře) ještě dointonovat některé nástroje a zpěvy, srovnají se drobné rytmické nepřesnosti, a mnohdy se stříhově doupraví i celá skladba. Byl jsem již několikrát svědkem i přímým aktérem toho, kdy při míchání došlo ke zkrácení celé písničky: vyhození (zkrácení) některých slok resp. refrénů, sól a dalších částí, které skladbu zbytečně natahovaly, rozmělňovaly a připravovaly o tah. Zkrátka, muzikanti mnohdy (v dobrém) nevěřili, co se s jejich skladbou stalo. Při mixu bývá producent většinou sám se zvukařem, někdy s kapelníkem, vyjímečně se všemi členy kapely. Ti přichází většinou až na kontrolní poslechy.

Producent se nakonec také většinou účastní závěrečného masteringu alba, který vesměs probíhá v jiném specializovaném studiu. (O něm se můžete dozvědět více v článku „Co je to mastering“. Najdete ho také na těchto webových stránkách.)

Z toho všeho vyplývá, že producent by měl být hodně zkušený člověk, který se v hudební branži pohybuje už dlouhý čas a má obrovské zkušenosti i nadhled. Co je důležité, musí mít svůj jasný vlastní hudební názor, za kterým si stojí a který může být i jakýmsi jeho „poznávacím znamením“. Musí mít hudební cítění, měl by mít určité hudební vzdělání, musí znát i něco málo (někdy i více) ze zvukařské profese, aby mohl ve studiu ve studiu přesně definovat, co požaduje, a také by měl umět vycházet s lidmi, aby z nich uměl v pravou chvíli vytáhnout to, co je třeba. Někdy to bývá muzikant, který již sám natočil spousty desek, jindy dlouholetý zkušený zvukový inženýr, někdy je to diskžokej, který má naposloucháno i setříháno nepřeberné množství hudby, může se jím stát hudební vydavatel, nebo i schopný manažer kapely. V neposlední řadě to musí být člověk, kterému budou pevně důvěřovat jak vydavatel připravovaného alba, tak i samotní muzikanti!

A proč je producent pro natáčení tak důležitý? Pro svoje zkušenosti může přinést do nahrávky nový, stylově nebo zvukově neotřelý rozměr. Bývá prvním a neúprosným kritikem. Stává se i stabilizátorem napětí v kapele, při krizích a příznacích ponorkové nemoci apod. Pod jeho vedením by nahrávání nemělo ztrácet tah a systematičnost.

Jak už jsem na začátku naznačoval, v našich českých podmínkách zatím producent nemá velkou tradici. Proč? Za prvé něco stojí, vyhlášený producent dokonce nemálo peněz, na což na našem malém hudebním trhu není. Za druhé muzikant či kapela odmítá producenta z prostého důvodu - domnívá se, že svoji muziku znají sami nelépe, a ví přesně "jak se to dělá". Proto se pak většinou stává takovým částečným (a neplaceným) producentem zvukař toho studia, kde kapela nahrává. Přizván bývá i nějaký kamarád hudebník ze spřátelené skupiny, který má už předchozí zkušenosti s natáčením. Většinou se také v kapele najde alespoň jeden muzikant, zpravidla kapelník nebo autor písní, který mívá jasnější představu o zvuku své skladby i celé desky.

I v Čechách už se objevilo, nebo spíše vyrostlo několik obecně známějších producentů. Například známý muzikant Ivan Kral pracoval na několika dobrých českých nahrávkách. Produkuje i Petr Fiala, vůdčí postava Mňágy. Známým producentem je i Milan Cimfe ze studia Sono. A řada dalších. V Plzni si moc vážím práce mého kamaráda a kolegy Přemka Haase, za jehož spolupráce vzniklo už několik skvělých nahrávek.

(Na bookletech některých desek si ještě můžete přečíst, že se na nich podílel hudební režisér. Jeho prací zase bývá ohlídat intonaci, rytmus, frázování a výraz instrumentálních i pěveckých partů. Dnes už se však objevuje řidčeji, tuto práci většinou také odvádí producent.)

Vidíte sami, že se na vzniku nahrávky často podílí řada „skrytých“ lidí. Pokud všichni stoprocentně odvedou svoji práci, a ještě se ke všemu magicky připojí i kousek toho pověstného štěstí, muže vzniknout dílo, které udělá radost nejen samotným muzikantům, ale také všem, co ho budou poslouchat, a které je v některých případech může vynést až na hudební Olymp.

6.7.2006 Pavel Brom